Plány oblastí povodí

Obsahem Rámcové směrnice o vodě není jen definice standardů jakosti vody – směrnice rovněž nově vymezuje role a funkce příslušných vodohospodářských orgánů. Základem nové koncepce demokratičtější správy vod je plánování. Veřejnost bude mít možnost vyjádřit se k jednotlivým plánům v dané oblasti povodí, a tím dát najevo, jaký způsob využití vod preferuje a do jaké výše je ochotna podílet se na nákladech na uvedení vod do „dobrého stavu.“

Směrnice č. 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. října 2000, jež ustavuje rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice o vodě), je jednou z nejkomplikovanějších směrnic v oblasti životního prostředí. Cílem směrnice je zabránit dalšímu zhoršování stavu vod a zlepšit stav vodních ekosystémů. Její implementace neznamená pouhou aplikaci nových technických norem, ale potřebu zavést zcela nový režim řízení založený na jednotce povodí, bez ohledu na stávající administrativní či (v případě mezinárodních vodních toků) národní hranice.

Podle této směrnice musí členský stát vymezit oblasti povodí na svém území a stanovit samostatné instituce pro jejich správu. Pro povodí pokrývající území více než jednoho členského státu musí státy vymezit mezinárodní oblast povodí. Dále musí být provedeno detailní zmapování všech vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí (tj. tekoucích, stojatých i podzemních vod) a musí být zjištěna a dále sledována jejich kvalita. Tento požadavek klade mimo jiné i vysoké nároky na zavádění nových forem monitoringu ve vodním hospodářství.
Devět let poté, co Rámcová směrnice o vodě vstoupila v platnost (tj. do roku 2009), musí instituce spravující oblasti povodí (tzv. kompetentní orgány) sestavit a schválit plán využívání a ochrany vod pro každou oblast povodí.

Účelem plánu je dosáhnout zlepšení stavu u silně ovlivněných vodních útvarů, které nesplňují technické normy stanovené centrálně EU. Na plán navazují konkrétní programy opatření. Do tvorby plánů oblastí povodí má být ve velké míře zapojena odborná i laická veřejnost, která může formou písemných připomínek nebo účastí na veřejných projednáváních apod. vznášet své připomínky k navrhovaným opatřením.

Obr. 1 Mapa rozdělení ČR na povodí

PLÁNY OBLASTI POVODÍ
Dle Rámcové směrnice o vodách (dále RS) je tvořeno 8 plánů oblasti povodí, jedná se o:

• Plán oblasti povodí Odry,
• Plán oblasti povodí Moravy,
• Plán oblasti povodí Dyje,
• Plán oblasti povodí Berounky,
• Plán oblasti povodí Horní Vltavy,
• Plán oblasti povodí Dolní Vltavy,
• Plán oblasti povodí Horního a středního Labe,
• Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe.

Od 1.1.2010 bude 8 plánů oblastí povodí nahrazeno Směrným vodohospodářským plánem ČR, který je doposud platným a základním dokumentem vodního hospodářství.

Náplň a formální uspořádání plánů oblastí povodí jsou přesně stanoveny zmiňovanou vyhláškou o plánování v oblasti vod, takže Plány oblasti všech výše uvedených povodí jsou podle ní členěny na následující kapitoly:

A. Popis oblasti povodí.
B. Užívání vod a jeho vliv na stav vod.
C. Stav a ochrana vodních útvarů.
D. Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny.
E. Odhad dopadů opatření.
F. Ekonomická analýza.

Časový harmonogram
Postup prací je dle RS přesně dán a je hlídáno jeho dodržování.

Práce jsou rozděleny na tři části:

I. 1. etapa – Přípravné práce plánu oblasti povodí (dle §10 vyhlášky č. 142/2005 Sb.), 2. etapa – Charakterizace oblasti povodí (dle §10 vyhlášky č. 142/2005 Sb.)

• období: 6/2005 – 3/2008

II. Návrh plánu oblasti povodí (dle §11 a §12 vyhl. č. 142/2005 Sb.)

• období: 1/2006 – 10.7.2009

III. Konečný návrh plánu oblasti povodí (dle §13 a §14 vyhlášky č. 142/2005 Sb.)

• období 10.7.2009 – 31.3.2010.

Všechny plány jsou už zveřejněny a k volnému nahlédnutí na internetu na stránkách povodí.

 
Obr.2 Schéma časového harmonogramu

Obsah jednotlivých kapitol
A. Popis oblasti povodí
Náplní kapitoly A je všeobecný popis oblasti (její vymezení od geomorfologických a geologických poměrů, až po výčet chráněných území ochrany přírody a krajiny), uvedení jejich základních charakteristik a některých doplňujících informací (kontaktní místa, opatření uskutečněná pro informování veřejnosti, atd.).

Obsah kapitoly A
A.1. Všeobecné charakteristiky oblasti povodí
       A.1.1. Vymezení oblasti povodí
                  A.1.1.1. Hranice povodí
                  A.1.1.2. Výškové poměry v území
       A.1.2. Geomorfologické poměry
       A.1.3. Geologické poměry
                  A.1.3.1. Obecný popis geologie povodí
                  A.1.3.2. Přítomnost zvláštních geologických znaků
       A.1.4. Hydrogeologické poměry
       A.1.5. Hydrologické poměry
       A.1.6. Pedologické poměry
                  A.1.6.1. Popis pedologických poměrů
                  A.1.6.2. Výskyt půdních typů
                  A.1.6.3. Popis půdních typů vyskytujících se v oblasti povodí
       A.1.7. Lesní poměry
                  A.1.7.1. Stupeň přirozenosti lesních porostů
                  A.1.7.2. Funkce lesa
                  A.1.7.3. Hydrická funkce lesa
                  A.1.7.4. Půdoochranná funkce
                  A.1.7.5. Zhodnocení
       A.1.8. Klimatické poměry
                  A.1.8.1. Všeobecné klimatologické charakteristiky
                  A.1.8.2. Srážkové poměry
                  A.1.8.3. Teplotní poměry
       A.1.9. Sídelní struktura
       A.1.10. Hospodářské poměry
                  A.1.10.1. Průmysl
                  A.1.10.2. Zemědělství
                  A.1.10.3. Lesní hospodářství
                  A.1.10.4. Dopravní infrastruktura
                  A.1.10.5. Energetika
                  A.1.10.6. Rekreace
                  A.1.10.7. Nebezpečné látky
       A.1.11. Využití ploch v oblasti povodí
       A.1.12. Kulturně historické a technické památky
       A.1.13. Chráněná území ochrany přírody a krajiny
                  A.1.13.1. Natura 2000
                  A.1.13.2. Chráněná území

A.2. Charakteristiky oblasti povodí
       A.2.1. Povrchové vody
                  A.2.1.1. Vodní útvar
                  A.2.1.2. Vymezení útvarů povrchových vod
                  A.2.1.3. Charakterizace typů útvarů povrchových vod
       A.2.2. Podzemní vody
                  A.2.2.1. Vymezení útvarů podzemních vod
                  A.2.2.2. Popis útvarů podzemních vod
                  A.2.2.3. Všeobecný charakter nadložních vrstev
       A.2.3. Chráněné oblasti
                  A.2.3.1. Vodní útvary určené k odběru vody pro lidskou spotřebu
                  A.2.3.2. Území vyhrazená pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí
                  A.2.3.3. Vodní útvary určené jako rekreační vody včetně oblastí vymezených jako vody ke koupání
                  A.2.3.4. Oblasti citlivé na živiny
                  A.2.3.5. Oblasti vymezené pro ochranu stanovišť nebo druhů včetně území Natura 2000

A.3. Doplňující údaje
       A.3.1. Kontaktní místa pro získání informací a seznamy pořizovatelů POP a kompetentních úřadů
                  A.3.1.1. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací o etapách zpracování
                  A.3.1.2. Kontaktní místa pro získání informací o aktuálních sledovaných údajích z programů pro zjišťování a hodnocení stavu vod
                  A.3.1.3. Seznam pořizovatelů POP a příslušných správních úřadů, seznam kompetentních úřadů
       A.3.2. Opatření uskutečněná pro informování veřejnosti o zjišťování a hodnocení stavu vod a souhrn jejich výsledků a změn provedených v jejich důsledku v plánu
                  A.3.2.1. Získávání informací o monitoringu stavu vod v oblasti povodí

Obr.3 Příklad rozdělení útvaru podzemních vod v povodí Odry (A.2.2.1)

B. Užívání vod a jeho vliv na stav vod
Smyslem kapitoly B je analyzovat současné užívání vod, stanovit požadavky a opatření k uspokojení požadavků na užívání vod pro výhledový stav, tj. rok 2015 a vyhodnotit pak dopady lidské činnosti na stav vod a identifikovat rizikové vodní útvary, kde hrozí, že nebude dosaženo dobrého stavu vodního prostředí.

Obsah kapitoly B
B.1. Současné užívání vod
       B.1.1. Povrchové vody – identifikace vlivů
                  B.1.1.1. Bodové zdroje znečištění
                  B.1.1.2. Plošné znečištění
                  B.1.1.3. Odběry povrchové vody
                  B.1.1.4. Řízení odtoku povrchové vody
                  B.1.1.5. Morfologické úpravy vodních útvarů
                  B.1.1.6. Jiné užívání povrchových vod (Další významné vlivy)
       B.1.2. Podzemní vody – identifikace vlivů
                  B.1.2.1. Bodové zdroje znečištění
                  B.1.2.2. Plošné zdroje znečištění
                  B.1.2.3. Odběry podzemních vod
                  B.1.2.4. Umělá infiltrace
                  B.1.2.5. Vypouštění vod do podzemních vod
                  B.1.2.6. Využití území v infiltračních oblastech
                  B.1.2.7. Jiné užívání podzemních vod

B.2. Požadavky na užívaní vod – výhledový stav (základní scénář)
       B.2.1. Seznam plánů a programů s požadavky na užívání vod a vlivy na stav vod
       B.2.2. Prognóza požadavků na povrchové vody
                  B.2.2.1. Prognóza trendů do roku 2015, základní scénář
                  B.2.2.2. Průmět trendů do změn významných užívání vody na úrovni oblasti povodí
       B.2.3. Prognóza požadavků na podzemní vody
       B.2.4. Výsledky vodohospodářské bilance výhledového stavu
                  B.2.4.1. Povrchové vody - Vodohospodářská bilance výhledového stavu množství vod
                  B.2.4.2. Povrchové vody - Vodohospodářská bilance výhledového stavu kvality vod
                  B.2.4.3. Podzemní vody - Vodohospodářská bilance výhledového stavu množství vod
                  B.2.4.4. Podzemní vody - Vodohospodářská bilance výhledového stavu kvality vod

B.3.Opatření k uspokojení požadavků na užívání vod (výhledový stav)
       B.3.1 Opatření pro povrchové vody
                  B.3.1.1. Opatření v oblasti vypouštění odpadních vod – bodové zdroje
                  B.3.1.2. Opatření v oblasti plošného znečištění
                  B.3.1.3. Opatření v oblasti odběrů povrchové vody
                  B.3.1.4. Opatření v oblasti morfologie vodních útvarů
                  B.3.1.5. Opatření v oblasti jiných užívání vod
       B.3.2. Opatření pro podzemní vody
                  B.3.2.1. Opatření v oblasti starých zátěží – bodové zdroje
                  B.3.2.2. Opatření v oblasti plošného znečištění
                  B.3.2.3. Opatření v oblasti odběrů podzemní vody
                  B.3.2.4. Opatření v oblasti jiných užívání vod

B.4. Vyhodnocení dopadů lidské činnosti na stav vod a identifikace rizikových vodních útvarů
       B.4.1. Povrchové vody
                  B.4.1.1. Bodové zdroje znečištění
                  B.4.1.2. Plošné znečištění
                  B.4.1.3. Odběry povrchové vody
                  B.4.1.4. Řízení odtoku povrchové vody
                  B.4.1.5. Morfologické úpravy vodních útvarů
                  B.4.1.6. Jiné užívání povrchových vod
                  B.4.1.7. Trendy významných antropogenních vlivů k roku 2015
                  B.4.1.8. Seznam rizikových vodních útvarů Chyba! Záložka není definována.
       B.4.2. Podzemní vody
                  B.4.2.1. Bodové zdroje znečištění
                  B.4.2.2. Plošné znečištění
                  B.4.2.3. Odběry podzemních vod
                  B.4.2.4. Umělá infiltrace
                  B.4.2.5. Vypouštění vod do podzemních vod
                  B.4.2.6. Jiné užívání podzemních vod
                  B.4.2.7. Trendy významných antropogenních vlivů k roku 2015
                  B.4.2.8. Seznam rizikových vodních útvarů nebo pracovních jednotek

Obr.4 Mapa významných bodových zdrojů znečištění v oblasti povodí Odry (B.1.1.1.)

C. Stav a ochrana vodních útvarů
Část C plánu se zabývá podmínkami nutnými k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, programy zjišťování a hodnocení množství a stavu vod (programy monitoringu), environmentálními cíli ochrany vod pro období platnosti plánu a návrhy opatření pro dosažení, příp. přiblížení těchto cílů. Podmínky k dosažení cílů ochrany vod a kriteria hodnocení jsou pro jednotlivé okruhy, jako jsou okruhy povrchových vod, vod podzemních a tzv. chráněných oblastí, vzájemně rozlišné.

Pro povrchové vody tekoucí se rozlišují dvě kategorie hodnocení, tzv. ekologický a chemický stav vody. Při hodnocení ekologického stavu se vyhodnocují základní biologické složky na vodu vázané, jako jsou ryby, makrozoobentos, fytoplankton a dále se vyhodnocují všeobecné fyzikálně chemické složky, které jsou pro vývoj těchto biologických složek nezbytné, podporují je a jsou pro ně limitující. Chemický stav povrchových vod vychází z posledního oficiálního znění návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, tj. ze seznamu ukazatelů chemického stavu útvarů povrchových vod a jejich limitů.

Bylo provedeno vymezení tzv. silně ovlivněných vodních útvarů, což jsou útvary, které mají v důsledku fyzických změn způsobených lidskou činností podstatně změněný charakter a nemohou proto splňovat parametry dobrého ekologického stavu. Vymezení spočívalo v hodnocení vlivů morfologických (napřímení, zavzdutí, příčné překážky, zakrytí/zatrubnění, environmentální stav koryta a příbřežní zóny) a hydrologických (odběry, převody, změny režimu) a vyhodnocení jejich míry rizika na dosažení dobrého stavu. U těchto útvarů bylo analýzou prokázáno, že je nelze navrátit do přírodního stavu, protože by to znemožnilo nebo výrazně negativně ovlivnilo současné užívání, nenahraditelné jinými akceptovatelnými způsoby, a opatření potřebná k dosažení dobrého stavu by byla obtížně technicky a ekonomicky realizovatelná

Obsah kapitoly C
C.1. Podmínky dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí
       C.1.1. Povrchové vody
                  C.1.1.1. Ekologický stav vod
                  C.1.1.2. Chemický stav vod
       C.1.2. Podzemní vody
                  C.1.2.1. Kvantitativní stav vod
                  C.1.2.2. Chemický stav vod
       C.1.3. Chráněné oblasti
                  C.1.3.1. Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu
                  C.1.3.2. Rekreační oblasti
                  C.1.3.3. Oblasti citlivé na živiny
                  C.1.3.4. Oblasti pro ochranu stanovišť a druhů
                  C.1.3.5. Území vymezená pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí

C.2. Programy zjišťování a hodnocení množství a stavu vod (Programy monitoringu)
       C.2.1. Povrchové vody (mapy monitorovacích sítí)
                  C.2.1.1. Monitorovací síť povrchových vod
                  C.2.1.2. Hodnocení stavu povrchových vod
       C.2.2. Podzemní vody (mapy monitorovacích sítí)
                  C.2.2.1. Kvantitativní stav podzemních vod
                  C.2.2.2. Chemický stav podzemních vod
                  C.2.2.3. Hodnocení stavu podzemních vod
                  C.2.2.4. Celkové hodnocení stavu podzemních vod
       C.2.3. Chráněné oblasti (mapy monitorovacích sítí)
                  C.2.3.1. Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu
                  C.2.3.2. Rekreační oblasti
                  C.2.3.3. Oblasti citlivé na živiny
                  C.2.3.4. Oblasti pro ochranu stanovišť a druhů
                  C.2.3.5. Území vymezená pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí

C.3. Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí (environmentální cíle) pro období platnosti plánu
       C.3.1. Povrchové vody
                  C.3.1.1. Přehled cílů ochrany vod jako složky životního prostředí
                  C.3.1.2. Seznam vodních útvarů, u nichž bude dosaženo dobrého stavu vod na konci plánovacího období
                  C.3.1.3. Seznam vodních útvarů s předpokladem prodloužení lhůt pro dosažení cílů, dosažení méně přísných cílů nebo dočasného zhoršení stavu včetně odůvodnění
                  C.3.1.4. Umělé a silně ovlivněné vodní útvary
       C.3.2. Podzemní vody
                  C.3.2.1. Přehled cílů ochrany vod jako složky životního prostředí
                  C.3.2.2. Seznam vodních útvarů, u nichž bude dosaženo dobrého stavu vod na konci plánovacího období
                  C.3.2.3. Seznam útvarů podzemních vod s předpokladem prodloužení lhůt pro dosažení cílů, dosažení méně přísných cílů nebo dočasného zhoršení stavu
       C.3.3. Chráněné oblasti
                  C.3.3.1. Přehled cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (environmentální cíle)
                  C.3.3.2. Seznam chráněných oblastí, u nichž bude dosaženo cílů ochrany vod jako složky životního prostředí na konci plánovacího období
                  C.3.3.3. Seznam chráněných oblastí s předpokladem prodloužení termínů pro dosažení cílů,dosažení méně přísných cílů nebo dočasného zhoršení stavu včetně odůvodnění

C.4. Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí
       C.4.1. Opatření vyvolaná požadavky právních předpisů ES v oblasti životního prostředí
                  C.4.1.1. Směrnice Rady 96/61/ES z 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění
                  C.4.1.2. Směrnice Rady 91/271/EHS z 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod
                  C.4.1.3. Směrnice Rady 91/676/EHS z 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů
                  C.4.1.4. Směrnice Rady 76/160/EHS, o jakosti vod ke koupání
                  C.4.1.5. Směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků
                  C.4.1.6. Směrnice Rady 80/778/EHS ve znění směrnice 98/83/ES, o jakosti vody určené k lidské spotřebě
                  C.4.1.7. Směrnice Rady 96/82/ES, o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (Seveso)
                  C.4.1.8. Směrnice Rady 85/37/EHS, o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí
                  C.4.1.9. Směrnice Rady 86/278/EHS, o splaškových kalech
                  C.4.1.10. Směrnice Rady 91/414/EHS, o prostředcích na ochranu rostlin
                  C.4.1.11. Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
       C.4.2. Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu
       C.4.3. Opatření vyplývající z vodohospodářské bilance výhledového stavu množství a jakosti povrchových a podzemních vod
       C.4.4. Opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání vod včetně odůvodnění případných výjimek
       C.4.5. Opatření k zamezení přímému vypouštění do podzemních vod s uvedením případů povoleného vypouštění
       C.4.6. Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav na vod
       C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod
       C.4.8. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění
       C.4.9. Opatření u vodních útvarů, u nichž je nepravděpodobné dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí
       C.4.10. Doplňující opatření nezbytná pro splnění přijatých cílů ochrany vod jako složky životního prostředí
       C.4.11. Příspěvek ke snížení znečištění mořských vod
       C.4.12. Opatření k aplikaci principu „znečišťovatel platí“
       C.4.13. Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu
       C.4.14. Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění

C.5. Registr dalších podrobnějších programů a plánů pro oblast povodí
                  C.5.1.1. Návrh strukturálního řešení protierozních a protipovodňových opatření
                  C.5.1.2. Pilotní studie eliminace eroze jako složky difúzního znečištění na případu vodního útvaru povodí Luhy
                  C.5.1.3. Obnova vodního režimu v krajině

Obr.5 Vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v povodí Odry (C.3.1.4.)

D. Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny
Plánování v oblasti vod podle platné legislativy ČR nezahrnuje v sobě pouze problematiku cílů a opatření v ochraně vod jako složky životního prostředí, ale i problematiku ochrany před povodněmi a před dalšími škodlivými účinky vod. Hlavním cílem u ochrany před povodněmi je snížit ohrožení obyvatel před nebezpečnými účinky povodní včetně omezení ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot, u dalších škodlivých účinků vod pak je ochránit před důsledky výskytu sucha.

K nejvýznamnějším součástem plánu na úseku povodňové ochrany patří problematika tzv. prioritních oblastí, které byly vytipovány závaznou částí Plánu hlavních povodí ČR.

Předtím, než byla konkrétní opatření sestavena do uceleného souhrnu, byla v rámci plánu provedena podrobnější shrnutí týkající se stavu ochrany před povodněmi a vodního režimu krajiny, která se zaměřila na hlubší charakterizaci a analýzu některých specifik oblasti co se týká srážko-odtokových poměrů, typů a druhů povodní, variačního rozpětí hydrologických poměrů, splaveninového a plaveninového režimu. Rozebrány byly i poměry zemědělských meliorací a plošný výskyt míst s urychleným odtokem a nedostatečnou mírou akumulace vody. Analytická část se hlouběji zaměřila i na poměry vodní eroze.

Ke konkretizaci seznamu technických protipovodňových opatření na síti toků posloužilo i shromáždění informací o místech omezujících průtočnost koryt vodních toků a údolních niv, které se vyskytují nejčastěji v lokalitách soustředěné zástavby. Zlepšení situace v těchto kritických místech ne vždy je řešitelné jenom vodohospodářskými opatřeními. Z jejich výčtu, sestaveného pro účely plánu vyplývá, že tomu tak může být jen v menší části případů.

Obsah kapitoly D
D.1. Stav ochrany před povodněmi a vodního režimu krajiny
       D.1.1. Srážko-odtokové charakteristiky území
                  D.1.1.1. První typ povodní
                  D.1.1.2. Druhý typ povodní
                  D.1.1.3. Třetí typ povodní Chyba! Záložka není definována.
       D.1.2. Vodní eroze, plaveninový a splaveninový režim
       D.1.3. Odvodnění pozemků
       D.1.4. Závlahy pozemků
       D.1.5. Oblasti s urychleným odtokem srážkových vod a nedostatečnou mírou akumulace vody
       D.1.6. Místa omezující průtočnost koryt vodních toků a údolních niv a místa, kde dochází k nadměrnému zanášení splaveninami
       D.1.7. Vymezení zastavěných území nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi
       D.1.8. Vodní útvary s napjatou vodohospodářskou bilancí

D.2. Cíle ochrany před negativními dopady extrémních hydrologických situací a pro zlepšování vodního režimu krajiny
       D.2.1. Cíle prevence před povodněmi
       D.2.2. Cíle prevence negativních důsledků suchých období
       D.2.3. Cíle pro zlepšování stavu vodního režimu krajiny

D.3. Extrémní odtokové situace a jejich důsledky
       D.3.1. Historické povodně a území rozlivů povodní
       D.3.2. Nebezpečí výskytu povodní a možné škody včetně map povodňových rizik
       D.3.3. Historická období sucha a jejich důsledky
       D.3.4. Nebezpečí výskytu období sucha a možné škody

D.4. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy
       D.4.1. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy - kapacity koryt vodních toků
       D.4.2. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy - záplavová území
       D.4.3. Území určená k rozlivům povodní
       D.4.4. Území chráněná před povodněmi
       D.4.5. Opatření na omezení negativních účinků povodní- ostatní
                  D.4.5.1. Opatření v prioritních oblastech ochrany před povodněmi
       D.4.6. Opatření ke splnění přijatých cílů ochrany před povodněmi
       D.4.7. Zabezpečenost užívání vod v období sucha

D.5. Vodní toky a příbřežní zóna
       D.5.1. Vymezení sítě sledovaných vodních toků
       D.5.2. Koryta vodních toků
       D.5.3. Příbřežní zóna a břehové a doprovodné porosty
       D.5.4. Možnost přístupu k hladině vody

Obr.6 Místa omezující průtočnost koryt vodních toků v povodí Moravy (D.1.6)

E. Odhad dopadů opatření
V této části je na závěr proveden odborný odhad změn kvalitativních složek jak ekologického, tak chemického stavu/potenciálu v roce 2015 po zavedení opatření doporučených ekonomickou analýzou.

Obsah kapitoly E
E.1. Povrchové vody
       E.1.1. Odhad dopadu opatření na chemický stav
       E.1.2. Odhad dopadů opatření na ekologický stav a ekologický potenciál
       E.1.3. Celkový stav

E.2. Podzemní vody
       E.2.1. Odhad dopadů na kvantitativní stav
       E.2.2. Odhad dopadů na chemický stav
       E.2.3. Celkový stav útvarů podzemních vod

Obr.7 Porovnání odhadu dopadů opatření (v povodí Odry) na stav vodních útvarů se současným stavem – ukazatel
celkový fosfor

F. Ekonomická analýza
Kapitola F především po ekonomickém hodnocení hospodářského významu užívání vod, včetně prognóz k roku 2015, posuzuje nákladovou efektivnost jednotlivých opatření z kapitol C a D. Cílem je ověřit současný hospodářský význam užívání vod v jednotlivých sektorech národního hospodářství, prověřit jejich prognózu (trendy) a následně analyzovat návratnost nákladů na užívání vod a vodohospodářské služby.

Z hlediska hospodářského významu jsou hodnoceny dva hlavní druhy užívání vod – zásobování obyvatel pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Pro jednotlivé okruhy byla zjišťována technická data a dále ekonomické a socioekonomické údaje.

Kapitola posuzovala také platby a poplatky spojené s vodohospodářskými službami. Rozhodující platby přicházejí od odběratelů vody pro průmysl a pro vodovody pro veřejnou potřebu. Následně jsou pak vlastníci vodovodů a kanalizací příjemci vodného a stočného.

Zpracovány byly rovněž prognózy trendů objemu, cen a nákladů spojených s užíváním vod a vodohospodářskými službami vyjádřené kvantifikací nebo slovním popisem ve variantě pravděpodobné, minimální a maximální.

Stěžejní částí kapitoly F je hodnocení efektivnosti jednotlivých navržených opatření pro naplňování cílů ochrany vod. Kromě jiného byla provedena analýza proveditelnosti a stanovení priorit pro návrhy výstavby a intenzifikace ČOV a pro návrhy výstavby a rekonstrukce kanalizací, vše v sídlech nad 2 000 ekvivalentních obyvatel.

Pro realizaci plánovaných opatření lze v období let 2009 - 2015 předpokládat, že tyto budou pokryty z finančních prostředků fondů EU a z národních zdrojů.

Stručný obsah kapitoly F
F.1. Hospodářský význam užívání vod – výchozí stav
Komentář k hodnoceným platbám a poplatkům
       F.1.1. Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí
Závěr hodnocení
       F.1.2. Platby za odebrané množství podzemní vody
Závěr hodnocení
       F.1.3. Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (z objemu vypouštěných odpadních vod)
Závěr hodnocení
       F.1.4. Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních
       F.1.5. Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod
Závěr hodnocení
      F.1.6. Vodné a stočné za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod kanalizací
      F.1.7. Náklady spojené s ochranou před povodněmi
      F.1.8. Ekonomický a socioekonomický význam užívání vody v oblasti povodí a uvedení konfliktů v nich
Závěr hodnocení
      F.1.9. Výdaje na opatření ve veřejném zájmu

F.2. Prognóza trendu objemu, cen a nákladů spojených s užíváním vod a vodohospodářskými službami
Závěr posouzení trendů

F.3. Posouzení nákladové efektivnosti jednotlivých opatření včetně ekonomických dopadů
       F.3.1. Hodnocení opatření k naplnění cílů ochrany vod
       F.3.2. Doplňková opatření
       F.3.3. Náklady na opatření nezbytná pro splnění požadavků právních předpisů Evropských společenství v oblasti vod a ekonomické důvody změn cílů, termínů dosažení dobrého stavu vodních útvarů nebo vyhlášení silně modifikovaných útvarů

F.4. Souhrn výsledků ekonomické analýzy užívání vod a opatření k zajištění návratnosti nákladů za užívání vod a vodohospodářské služby
       F.4.1. Opatření k zajištění návratnosti nákladů za užívání vod a vodohospodářské služby
       F.4.2. Souhrn výsledků ekonomické analýzy

Příloha č. 1 Prognóza trendu vývoje klíčových hnacích sil na národní úrovni do roku 2015

• Vývoj populace
• Obecně ekonomický vývoj
• Technologické změny
• Změny v daňové/fiskální oblasti

Příloha č. 2 Koncepce a strategie rozvoje hospodářských sektorů s významným vlivem na vodu

• Zemědělství
• Průmysl
• Energetika
• Doprava a vodní doprava
• Turistický ruch a rekreace u vody
• Vodní politika

Příloha č. 3 Podkladová Analýza finančních toků souvisejících s vodohospodářskými službami
Příloha č. 3a – Detailní struktura příjmů správců vodních toků (povodí)

Tab.1 Trendy odběrů vody a vypouštění odpadních vod do vod povrchových v povodí Moravy 

Souhrn
Součástí všech kapitol (A až F) je textová část, kapitoly A až E mají tabulkovou a grafickou část a ke kapitolám C a D jsou navíc listy navržených opatření, které obsahují detailní popis.

Uváděná struktura jednotlivých kapitol je brána z Plánu oblasti povodí Odry, Moravy a Dyje, které jsou tvořeny firmou Pöyry Environment a.s. Ostatní Plány povodí (česká část) jsou tvořeny firmou VÚV T.G.M., v.v.i., proto se jejich struktura v některých částech liší, ale obsah je zachován dle RS 2000/60/ES a po celou dobu tvorby plánu byl mezi zpracovateli konzultován.

ZÁVĚR
Plány oblasti povodí jsou hledáním rovnováhy mezi legislativními předpisy, které vytyčily náročné rámcové cíle a environmentálními a vodohospodářskými zkušenostmi, a to jak u pořizovatelů plánu, tak u autorů metodik a návodů, které byly podkladem ke zpracování plánu.

Tvůrci návrhu Plánů oblasti povodí jsou přesvědčeni, že jsou dobrým východiskem pro splnění vytyčených cílů, zejména Rámcovou směrnicí, zákonem o vodách, vyhláškou o plánování v oblasti vod a Plánem hlavních povodí ČR. Lze předpokládat, že k úpravě procesu plánování v oblasti vod dojde po porovnání jednotlivých plánů v rámci Evropy a jejich vyhodnocení v roce 2010 a později.

Literatura
[1] Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES
[2] http://www.pmo.cz/
[3] http://www.pla.cz/planet/default.aspx
[4] http://www.poh.cz/
[5] http://www.pod.cz/
[6] http://www.pvl.cz/index.html;jsessionid=abc99ef046bc1f5b3f56cbd2ca11

Recenzoval
Ing. Jana Pařílková, CSc. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Laboratoř vodohospodářského výzkumu Ústavu vodních staveb, odborná asistentka, Veveří 95, 602 00 Brno, Česká republika, tel: +420 54114 7284, email: [email protected]. Recenzi si můžete přečíct ZDE.

Tento článek byl publikován také na JUNIORSTAVU 2009.

Autor

• Ing. Gardavská Zuzana