KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Zajímavosti    Brněnská údolní nádrž - aerace

Brněnská údolní nádrž - aerace

Publikováno: 4.6.2009
Rubrika: Zajímavosti

Cílem dlouhodobého projektu „Čisté povodí Svratky“ je obnova značně poškozeného ekosystému nádrže Brno. Stabilita ekosystému byla postupně narušována v průběhu několika posledních desetiletí vlivem vysokých koncentrací biogenních prvků (dusík, fosfor) přitékajících z povodí řeky Svratky nad nádrží Brno – tzv. nadměrnou eutrofizací povodí.

Proto nápravná opatření jsou zaměřena na snižování koncentrací těchto prvků v povrchových vodách v povodí řeky Svratky a to:

  • eliminací bodových zdrojů znečištění – výstavba kanalizací a ČOV,
  • eliminací plošných zdrojů znečištění – uplatňování protierozní ochrany zemědělského půdního fondu a tak omezení nadměrné eroze půdy.

Jelikož k postupnému zhoršování jakosti vody v nádrži docházelo v průběhu několika desetiletí, tak ani její trvalé zlepšení, které bude výsledkem rovnovážného stavu přirozeného ekosystému nádrže, nebude záležitostí krátkodobého procesu, a to z těchto důvodů:

  • Postupná výstavba kanalizací, ČOV a zavedení terciálního čistění u ČOV jsou opatření značně nákladná z finančního hlediska i přípravy projektové dokumentace.
  • Změna způsobu zemědělského hospodaření s uplatňováním tzv. zásad správné zemědělské praxe se zavedením protierozních opatření do praxe je záležitostí dlouhodobou. Pozitivní dopady těchto změn se projeví za 10 a více let.
  • Každý ekosystém má určitou dobu „setrvačnosti“, to znamená, že každý organismus v daném prostředí má specifické nároky na toto prostředí, je však do určité míry schopen adaptovat se na prostředí – tedy adaptovat se na eventuální změny životních podmínek. Proto i změna pozitivní, která povede v cílovém stavu ke zlepšení životních podmínek (k návratu ekosystému do rovnovážného stavu), se může projevit v delším časovém horizontu.

Opatření, která jsou navrhována představují 1. fázi realizace opatření přímo na nádrži. Jsou to opatření šetrná a blízká přírodě, jejichž cílem je nastartovat, podpořit a urychlit přirozené procesy v nádrži, které povedou k přirozenému a vyváženému složení fytoplanktonu.

NÁVRH OPATŘENÍ
Jedná se o kombinaci opatření, která se vzájemně doplňují. Návrhem řešení je provozování aerace (provzdušňování hypolimnia – vodní vrstvy těsně nad sedimenty, kde jsou anaerobní podmínky) s doprovodným ošetřením vodního sloupce biopreparáty a sedimentů při snížené hladině. Výsledná kombinace opatření by měla být realizována na VN Brno během období let 2009 – 2012. V roce 2008 by měly být zahájeny přípravné práce pro realizaci návrhů opatření.

Snížení hladiny na kótu 220,0 m n.m.
Hladina v nádrži se sníží na kótu 220,0 m n.m. (B.p.v.) běžným způsobem, jakým se manipuluje v zásobním prostoru. V uvedeném případě se nepředpokládá větší ovlivnění toku pod nádrží eventuálním posunem sedimentů z nádrže během snižování hladiny. Zaklesnutí hladiny na kótu 220 m n.m. bylo zvoleno jako maximální možné z důvodu eliminace rizik při snižování hladiny a vlivu na biologický život nádrže.


Obr.1 Výškové znázornění hladin

Areace - popis
Jedná se o provzdušňování hypolimnia, kterým se zajistí také oxidace sedimentů, a tím je nižší přestup živin do vodního sloupce. Provzdušňování by bylo realizováno pomocí kyslíkových věží.

Kyslíková věž, nebo provzdušňovací plošina, je zařízení, na kterém je instalováno cca 440 m provzdušňovacího potrubí. Provzdušňovací potrubí je upevněné na plošině, která je ukotvena v určité hloubce, takže neleží na dně. Z toho důvodu není potřeba využívat křemičitý písek jako zátěž. Plošina je ukotvena a systémem plováků nastavována do optimální hloubky. Sekundární část provzdušňovacího potrubí bude tedy také využita k provzdušňování, intenzita provzdušňování se tak zvýší. Přes jednu provzdušňovací plošinu projde do vody cca 52 m3 vzduchu za hodinu.

Ze strojovny na břehu je vzduch veden potrubím, uloženým v zemi v nezámrzné hloubce, do sběrnice, na kterou navazuje potrubí „Feeder tubing“. Toto potrubí pak přivádí vzduch do kyslíkové věže. Potrubí „Feeder tubing“ povede ke kyslíkové věži buď po dně nádrže nebo v určité hloubce vodního sloupce. „Feeder tubing“ bude zatíženo závažím, aby nedocházelo k jeho vyplavání na hladinu.

Kyslíková věž má následující konstrukci
Jedná se o plošinu z kompozitního materiálu (5 m x 5 m), na které je ve vzdálenosti 10 cm od sebe 220 bm potrubí O2b2, ze kterého je vysypán písek. Tato základní plošina může být použita samostatně nebo je přidán tzv. kyslíkový výtah, který je tvořen potrubím o vhodném průměru tak, aby chladná voda z hypolimnia, která je proudem vzduchu vynesena k hladině, při svém návratu ke dnu (vlastní tíhou - je chladnější, než voda u hladiny) padala přes bubliny z plošiny, čímž je dále sycena kyslíkem. To zvyšuje aerační kapacitu tohoto zařízení (obr.3).

Hadice s vysypaným pískem mají 2x vyšší okysličovací kapacitu, tedy 440 m x 78 mg O2/minutu = 34,3 g O2 /minutu. Primární data pro SOTR (Standard Oxygen Transfer Rate) jsou počítána pro klasickou hadici, kde je dole písek a nahoře vzduch.

Jedna plošina předá 2,059 kg kyslíku při umístění v hloubce 3 m. Je-li hloubka umístění věže větší, a to je vždy, je předání kyslíku vyšší, protože bublina má delší kontakt s vodou. Teoreticky tak lze spočítat, že 1 plošina předá o 1,5 kg kyslíku více, tedy 3,5 kg kyslíku za hodinu při umístění v hloubce 10 m. Pokud se jedná o objem vzduchu, platí pravidlo, že uvedený typ hadic o délce 1 m poskytne (vyprodukuje?)1 litr vzduchu za minutu, pak tedy 880 m hadic předá 52,8 m3 vzduchu za hodinu.

Jedna plošina okysličí 1 ha vodní plochy při hloubce 3 m za 2,5 dne (za předpokladu nasycení vody kyslíkem na úroveň 2 g/m3).


Obr.2 Umístění kyslíkové věže ve vodní nádrži

„Feeder tubing“ přivádí vzduch do vzdušníku kyslíkové věže, který je umístěný na hladině.

Odtud je vzduch využit pro:

  • potrubí O2b2 – vzduch přivedený ze vzdušníku do provzdušňovacího potrubí O2b2 prochází provzdušňovacími otvory, dochází k tvorbě jemných bublinek, které stoupají vodním sloupcem a provzdušňují vodu mechanismem popsaným výše,
  • plováky – udržují plošinu v určité hloubce,
  • čeření vodní hladiny v okolí plošiny – zajištění ochrany před zamrznutím vodní hladiny, takže provzdušňovací systém může pracovat i v zimě,
  • „vzduchový výtah“ – uprostřed plošiny je umístěno vertikální potrubí. Jeho středem vede hadice, která přivádí vzduch ze vzdušníku. Vzduchové bubliny stoupají vertikálním potrubím nahoru a táhnou s sebou vlivem tření studenou vodu ze spodních vrstev vodního sloupce. Voda přetéká okraj vertikálního potrubí a klesá zpět do spodních vrstev. Tím, jak voda klesá, se dostává do kontaktu s jemnými bublinkami, vyprodukovanými potrubím O2b2 a dochází k jejímu okysličení. Voda vedená vertikálním potrubím z hypolimnia se do něho opět vrací, ale tentokrát provzdušněná. Dochází tedy k prokysličení i spodních vrstev vodního sloupce.

Podle kyslíkových poměrů lze vertikální potrubí nastavit do různých hloubek, takže může být provzdušněno i hypolimnium. Proudění vzduchu a vody při provzdušňování kyslíkovou věží je naznačeno na následujícím schématu:


Obr.3 Schéma proudění vzduchu v kyslíkové věži

Umístění aeračních věží
Umístění aeračních věží je znázorněno na následující situaci (obr.4). Pro variantu snížené hladiny je počítáno s 12 věžemi.


Obr.4 Situace rozmístění aeračních věží

Délka trvání aerace
Nejvhodnější doba aerace hypolimnia nádrže dle dosavadních měření obsahu rozpuštěného kyslíku je každoročně od poloviny března do poloviny října. Proto je návrh na provoz aeračních jednotek od poloviny března do poloviny října s tím, že je nezbytný důkladný monitoring reprezentativních ukazatelů v průběhu aerací.

Dle dosavadních zkušeností lze doporučit aeraci jako víceleté opatření (alespoň 5let).

Možnosti eliminace případných negativních dopadů aeračních zařízení na vodní ekosystém

Provzdušňování obvykle nemá výrazný negativní vliv na vodní organismy a vodní ekosystém. Přesto však existují určitá rizika, se kterými je nutno počítat. Některá vyplývají z vlastní aerace vodního prostředí, jiná ze samotného provozu aerátorů.

Hrozbou je zvýšení teploty celého vodního sloupce v důsledku aerace. Může dojít k přímému kontaktu produktivních vrstev se sedimenty, a tím ke zvýšenému přísunu živin do vodního prostředí, což by mohlo mít za následek zvětšenou primární produkci. Proto má smysl aerovat pouze v místě, kde je nádrž stratifikovaná – tedy v těle nádrže, a to ať již s upuštěním nebo při plném stavu.

Provzdušňování, které by bylo omezeno na hypolimnion, obohatí tyto vrstvy o kyslík, a tím rozšíří životní prostor vodního společenstva vázaného na kyslík. Avšak pokud jsou v hypolimniu přítomny toxické plyny jako je sirovodík, amoniak, CO2 (což je v případě anaerobních dnových podmínek obvyklé), mohou způsobit úhyn ryb, kterým se dostanou do krve. Tento problém řeší vertikální provzdušňování, které promíchá celý vodní sloupec.

Nastíněná rizika aerace lze snížit vhodně prováděným monitoringem.

Doprovodná opatření – biologické ošetření sedimentů a vodního sloupce
Biologické ošetření sedimentů
Biologické ošetření sedimentů je založeno na aplikaci vybraných kultur mikroorganizmů ve formě tzv. biopreparátů, resp. na aktivaci biologických a mineralizačních procesů v sedimentech za účelem redukce obsahu živin, fixace nežádoucích prvků a urychlení procesu přeměny organických složek na minerální. Vybrané kultury mikroorganizmů jsou předem připraveny ve formě tzv. biopreparátu.

Biopreparát se připravuje ve formě pevné i tekuté a před vlastní aplikací je reaktivován speciálními technologickými postupy.

Účinnost mikrobiologické kultury
Jedná se o poměrně složitý komplex mikrobiálního společenstva. Tento komplex je otevřený a vede k vytvoření biologické rovnováhy v prostředí. Jednotlivé organismy se ovlivňují buď negativně (jedna složka ekosystému potlačuje jinou), nebo pozitivně (komensalismus, synergismus apod.).

Vztahy mezi mikroorganizmy a sinicemi mohou být pozitivní i negativní. Exudace řas a sinic je totiž významným zdrojem organického uhlíku pro bakterie. V planktonu můžeme najít bakterie přichycené a narůstající na buňkách fytoplanktonu, především v období, kdy začíná odumírat a lyzovat. V hypertrofních vodách může jít o vztah ještě těsnější. V těchto vodách může přes den dojít k vyčerpání zásob CO2 při intenzivní fotosyntéze, což vede k limitaci řas uhlíkem. Jsou-li však v blízkosti ve větším množství bakterie, dodávají řasám potřebný CO2 jako produkt své respirace.

Mikroorganismy obsažené v biopreparátech působí na řasy a sinice negativně, jelikož inhibují jejich růst ve smyslu kompetice. Tyto organizmy mají stejné požadavky na živiny a vnější podmínky, a tím pádem dochází k jejich konkurenci, která vede k selekci adaptabilnějšího druhu. I když je v prostředí převážně nadbytek dusíku a fosforu, především v letním období, dokáží tyto mikroorganismy v boji o substrát zvítězit. Bakterie totiž disponují mechanismy, které jim umožňují být v kompetici úspěšnější. Navíc se vzájemně doplňují, jelikož si také mezi sebou dodávají potřebné formy substrátu, což ještě zvyšuje jejich schopnost konkurence.

Způsob realizace
Hlavním principem navrženého způsobu řešení ošetření nádrže je bioaugmentace prostředí prostřednictvím aplikace vybraných nepatogenních, v daném prostředí prospěšně působících, bakteriálních kmenů. Využitím jejich přirozených procesů je možné významně urychlit degradaci organického podílu sedimentů na vodu, CO2 a jednoduché sloučeniny, vč. akcelerace enzymatické produkce, za plynulého rozvoje nových buněk. Tento způsob řešení díky speciálně vybraným kmenům bakterií aktivuje a urychluje přirozené samočistící procesy ve zvodnělém prostředí.

Výsledkem procesu je postupné snížení organického podílu sedimentů a zlepšení kvality vody. Uvedený postup řešení je ekologický, šetrný k vodnímu ekosystému a je realizován „in situ“, tedy přímo v místě vzniku problému.

Získání vstupních údajů
Pro start procesu bioaugmentace bude nutno naměřit těsně před vlastní aplikací rozložení sedimentů (v případě upuštěné nádrže bude aplikace pouze v místech, kde bude zajištěna aerace) a analyzovat klíčové parametry, které rozhodují o dávce a způsobu aplikace (Ca, Mg, N, P, TOC, ChSK, BSK5). Tyto údaje je vhodné mít k dispozici cca 1 měsíc před aplikací, tedy cca počátkem března. Zároveň s těmito analýzami se doporučuje odebrat vzorky z těla nádrže a realizovat laboratorní ošetření modelové před aplikací. Tím se zjistí nejen zda není v sedimentech přítomný nějaký toxický vliv, ale především vhodná dávka pro reálnou aplikaci.

Stanovení ploch, na kterých je zásah vhodný
Biopřípravky jsou vhodné na veškeré prokysličené sedimenty, tedy jak na sedimenty obnažené, tak na sedimenty aerované pod vodou. Významným parametrem pro výběr lokalit vhodných pro aplikaci je analýza a kvantifikace organických látek. V případě částečně upuštěné přehrady na kótu 220,0 m n.m. (b.p.v.) se jedná o plochu 80 ha, která je vhodná pro ošetření biopreparáty na suchu.

Není doporučeno ošetřovat obnažené sedimenty v těle nádrže s převahou štěrkopísku a písku. Naopak v šíji nádrže je doporučeno ošetřit veškeré černé a bublající sedimenty (prakticky v celé šíji nádrže). V tomto případě však bude nutno uvažovat o letecké aplikaci.

Předpokládaným výsledkem ošetření nádrže biopreparáty je:

  • biodegradace rozložitelných organických látek,
  • imobilizace nerozložitelných organických látek,
  • fixace těžkých kovů a škodlivých látek,
  • redukce množství organického sedimentu,
  • aktivace čisticích schopností vodních rostlin přenosem minerálních solí,
  • obnova výskytu drobných živočichů a oživení potravního řetězce,
  • limitace rozvoje sinic a tvorby vodního květu,
  • zlepšení kvality vody,
  • nastolení rovnovážného stavu ve vodním ekosystému.

Závěr
Závěrem lze konstatovat, že biologické ošetření sedimentu a vody zajistí okamžitou aktivaci a rozvoj dodaných mikroorganizmů v prostředí sedimentů. Bude tak vytvořeno přirozené konkurenční prostředí pro nežádoucí rozvoj sinic z hlediska využívání živin ve prospěch mikroorganizmů. Současně budou vytvořeny podmínky pro zlepšení kvality vody a postupné nastolení rovnováhy ve vodní nádrži. Dále dojde k urychlení rozkladu organické hmoty, snížení objemu usazenin a bahna, k redukci toxických látek, potlačení rozvoje patogenních mikroorganizmů a negativní funkce inhibitorů bioprocesů, zlepší se fyzikálně-chemické vlastnosti sedimentů, včetně jejich mikrobiálního zušlechtění.

Zkráceně lze říci, že biopřípravky má smysl aplikovat na sediment, který má dostatek organických látek.

V takovém sedimentu jsou uchovávány kolonie sinic rodu Microcystis, které dominují v Brněnské přehradě. Proto není doporučena celoplošná aplikace, ale pouze na vybranou plochu 80 ha. Přesná lokalizace musí vyjít z aktuálního monitoringu cca měsíc před aplikací.

Ošetření sedimentů vápenným hydrátem
Dávkování a vliv vápenného hydrátu na vodní ekosystém
K ošetření Brněnské přehrady se rovněž navrhuje aplikovat vápno ve formě vápenného hydrátu, a to v dávkách 200 kg/ha v dávce startovací - podzimní a 300 kg/ha v dávce meliorační - jarní. Dávka bude stejná v případě ošetření vodní plochy i obnažených sedimentů a bude aplikována opakovaně za účelem vyšší efektivity aplikace. Dle dat získaných po první aplikaci vápenného hydrátu může být následující dávka vhodně upravena.

Výhody ošetření Brněnské přehrady jsou následující:

  • možnost zvýšení mineralizace a snížení acidifikace sedimentů – z provedených rozborů sedimentů vyplývá jejich dobrá pufrační kapacita a téměř neutrální hodnoty pH, proto není nutné aplikovat vysoké dávky vápna,
  • vazba fosforu (příp. kovů) na vápník, což by vedlo k omezení uvolňování fosforu do vodního sloupce a jeho využití autotrofními organismy,
  • podpora mikrobiálních procesů – např. omezením rozvoje plísní,
  • vliv na životaschopnost sinic v sedimentech,
  • podpora růstu makrofyt při opakovaném vápnění – rozvoj vegetace však bude omezen, pokud bude docházet ke kolísání hladiny.

Zhodnocení možných negativních efektů aplikace vápenného hydrátu
Vyšší dávky vápna mohou přinášet rizika pro přežití vyskytujících se měkkýšů (škeble) či raků, proto je vhodné provést průzkum fauny na Brněnské přehradě. Při navrhovaném dávkování není očekáváno negativní ovlivnění zooplanktonu, zoobentosu ani ryb. Ryby mohou být negativně ovlivněny jen v případě vzrůstu pH nad hodnotu 8,5 a za současného výskytu vyšších koncentrací amonných iontů (vhodný monitoring pH). Vzhledem k navrhovaným dávkám vápna se však neočekává příliš významný efekt vápnění na výše uvedené procesy a tedy celkově na stav nádrže. Jako efektivní řešení podpory mikrobiálních procesů v sedimentech (mineralizace) se jeví kombinace vápnění a aplikace biopreparátů, která může vést ke zvýšení účinnosti fixace fosforu.

Závěrečná doporučení na ošetření sedimentů
Pokud bude nádrž upuštěna částečně je možno doporučit kombinaci tekutého (aplikace z lodi do vody) a práškového biopreparátu (letecká aplikace na obnažené sedimenty). V případě úplného vypuštění pouze aplikaci práškového biopreparátu (letecká aplikace).

Dále se navrhuje aplikovat vápno ve formě vápenného hydrátu, a to v dávkách 200 kg/ha resp. 300 kg/ha. Dávka bude stejná v případě ošetření vodní plochy i obnažených sedimentů a bude aplikována opakovaně za účelem vyšší efektivity.

  • Sedimenty se doporučuje ošetřit kombinací vápenného hydrátu a biopřípravků.
  • Biopřípravky je vhodné aplikovat opakovaně – v jarním a podzimním termínu.
  • Na obnažené sedimenty upuštěné nádrže se z důvodu efektivity doporučuje granulované preparáty aplikovat letecky společně s vápenným hydrátem.
  • Na sedimenty pod vodou je možno použít tekuté preparáty.

ZÁVĚR A DOPORUČENÍ
Na základě dostupných podkladů, námětů dotčených subjektů a výsledků „Studie proveditelnosti k realizaci opatření na Brněnské údolní nádrži“, vyplývá jako nejvíce efektivní (v porovnání účinnosti opatření, rizik a nákladů) a nejlépe proveditelná varianta snížení hladiny na kótu 220 m n.m. (byly diskutovány a prověřovány další dvě varianty).

Varianta představuje:

  • Snížení hladiny na kótu 220,0 m n.m. (b.p.v.).
  • Instalaci aerace (12 věží), ošetření vodního sloupce cyanocidy a sedimentů biopreparáty a vápenným hydrátem při snížené hladině.
  • Po zvýšení hladiny na kótu hladiny stálého nadržení bude probíhat dále aerace (20 věží) a případné ošetření vodního sloupce biopreparáty a vápenným hydrátem – dle aktuálních výsledků z monitoringu.

Opatření jsou koncipována do konce roku 2012, kdy se očekává významný pokles znečistění (nižší koncentrace fosforu a dusíku v přítoku) vlivem realizace opatření v ploše povodí nad nádrží. Jedná se zejména o postupné budování čistíren odpadních vod, snižování plošného znečištění realizací protierozních opatření v rámci komplexních pozemkových úprav. Další snížení koncentrace zejména fosforu je možné očekávat na základě uplatňování Vyhlášky 221/2004 Sb. ze dne 14.dubna 2004, kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno.


Obr.5 Dosah vodní hladiny v přehradě při snížené hladině

Literatura
[1] Studie proveditelnosti k realizaci opatření na Brněnské údolní nádrži, Pöyry Environment a.s.
[2] Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon.
[3] Vyhláška 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno.

Recenzoval

Ing. Jana Pařílková, CSc. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Laboratoř vodohospodářského výzkumu Ústavu vodních staveb, odborná asistentka, Veveří 95, 602 00 Brno, Česká republika, tel: +420 54114 7284, email: parilkova.j@fce.vutbr.cz. Recenzi si můžete přečíst ZDE.

Tento článek byl publikován také na JUNIORSTAVU 2009.

Bookmark
Ohodnoďte článek:
Diskuse

Brněnská údolní nádrž - aerace

aerační věže či areátory ?
V zimních měsících se v rybním hospodářství pro provzdušňování vody používají areátory, tady je řeč o aeračních věžích.  Je to totéž ?...
počet příspěvků: 1 | poslední příspěvek: 17.7.2010 16:05vstup do diskuse >>

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe opět o něco blíže (77x)
Ministerstvo dopravy opět pokročilo ve snaze posunout vpřed přípravu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (D-O-L). Snahu min...
Rekonstrukce mostů na vodních cestáchRekonstrukce mostů na vodních cestách (69x)
Nedostatečná podjezdná výška stávajících mostů limituje využitelnost vodní cesty pro přepravu kontejnerů i nadrozměrných...
Brněnská údolní nádrž - aerace (60x)
Cílem dlouhodobého projektu „Čisté povodí Svratky“ je obnova značně poškozeného ekosystému nádrže Brno. Stab...

NEJlépe hodnocené související články

Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe opět o něco blíže (5 b.)
Ministerstvo dopravy opět pokročilo ve snaze posunout vpřed přípravu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (D-O-L). Snahu min...
Rekonstrukce mostů na vodních cestáchRekonstrukce mostů na vodních cestách (5 b.)
Nedostatečná podjezdná výška stávajících mostů limituje využitelnost vodní cesty pro přepravu kontejnerů i nadrozměrných...
Posouzení vlivu odtokových poměrů na výstavbu v Rašovicích (5 b.)
Posuzovaná lokalita se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Vyškov a spadá pod katastrální území Rašovice (viz Obr. 1...

NEJdiskutovanější související články

Brněnská údolní nádrž - aerace (1x)
Cílem dlouhodobého projektu „Čisté povodí Svratky“ je obnova značně poškozeného ekosystému nádrže Brno. Stab...
Katalog firem - registrace

Působíte v oboru
vodohospodářské výstavby?
Potom využijte možnosti registrace za 300,-/rok.
do Katalogu firem.

Google