Watenvi o legislativě a financování projektů

Celosvětová krize se dotýká také vodohospodářů i když ne v takové míře jako je tomu v ostatních průmyslových odvětvích,“ uvedl Ing. Miroslav Nováček, generální ředitel Brněnských vodáren a kanalizací, a.s. a I. místopředseda SOVAK, taktéž předseda SVH ČR.

Tradičně se uskuteční v rámci veletrhu bohatý doprovodný program, který je určen nejen pro odborníky, ale též pro představitele měst a obcí. Zaměřen bude na dotační politiku i na legislativu v oblasti vodního hospodářství, odpadového hospodářství, zabývat se bude i ekologickými škodami.

Diskutovat se bude o novém zákoně o vodách
„Nyní se vedou diskuse o novele zákona o vodách. Hovoří se o tom, že se opět zvýší poplatky za odběr podzemní vody a vypouštění odpadních vod. A to nejen podle kvality, ale též podle množství. V současné době se platí za odběr kubíku podzemní vody dvě koruny. Z vybraných peněz jde 50 procent do státního rozpočtu přesněji do SFŽP a další polovina končí v pokladně kraje, na jehož území se podzemní zdroj nachází,“ upřesnil Ing. Nováček. Například Brňané jsou zásobováni především z vodovodu Březová, který organizačně patří do Pardubického kraje.

Podle Nováčka je to nelogické, neboť Pardubice nejsou pro Svitavsko a Březovou spádovým městem. „Jde o anomálii proti uspořádání věcí veřejných, čímž je narušená celá správa Česka. V tomto případě nebyly stanoveny logické územní celky. Do roku 1948 u nás fungovalo státoprávní uspořádání zemské, které reflektovalo i povodí a přirozený ráz krajiny,“ připomněl místopředseda SOVAK. Vysvětlil, že v Zemích koruny české to bylo povodí Labe, Vltavy, na Moravě povodí Moravy a ve Slezsku povodí Odry. Zemské hranice tedy vždy bývaly rozvodím.

Poplatky za odběr vody nejsou solidární
Poplatky za odběr podzemní vody se platí v ČR více než sedm let. Například pro Brno to znamená (při dvou korunách za kubík) 60 milionů korun ročně. Tyto prostředky se rozdělí, jak už bylo řečeno, na polovinu do SFŽP a zbytek do rozpočtu Pardubického kraje. Přitom ještě dosud nemá Březová nad Svitavou čistírnu odpadních vod ani kanalizaci. Je to paradox pro město, které leží v prameništní oblasti. Náklady na čistírnu se pohybují právě kolem 60 milionů korun. „Přesto za sedm let obec nedostala do kasy na tyto účely ani korunu. To je jeden z příkladů o nesolidárních poplatcích a navíc není zabezpečena ani lepší ochrana tohoto prameniště, které zásobuje vodou druhé největší město v republice,“ poznamenal místopředseda SOVAK.

Situace s dešťovou a splaškovou vodou není vyřešena
Zajímavým problémem je také požadavek na poplatky za odvod dešťové vody z veřejných prostranství. Zákon o vodovodech a kanalizacích říká, že se tyto vody odvádí zdarma, obce tedy za tuto službu nic neplatí. Tím, že dešťová voda teče většinou do jednotné kanalizace, se extrémně zvyšují náklady na zpracování v čistírnách. Problém je řešitelný výstavbou oddílných kanalizačních systémů, která je však náročnější a dražší. Dešťová voda je pak odváděna zpět do řeky a pouze splašková do čistíren. Například v Brně je městskou kanalizací vedena i voda z rozsáhlých zpevněných ploch objektů pro bydlení a také z travních ploch, která se musí přečistit. Čistírna odpadních vod je tak enormně zatěžována, a tím se zvyšuje spotřebitelům cena za vodné a stočné.

Cena vodného a stočného poroste
Fakt je, že kvalita dodávané vody se výrazně zlepšila v celé České republice, Brno opět v tomto směru hraje prim. Brněnským vodárnám a kanalizacím se totiž podařilo jako prvnímu z velkých subjektů ukončit privatizaci, zatímco v Praze se uskutečnila až o sedm let později a ostatní subjekty měly proti městu nad Svratkou minimálně dvouleté zpoždění. Dá se očekávat, že s inflací poroste i cena vodného a stočného a v některých obcích bude tento růst vyšší než inflace. „Bez investic do moderních technologií nelze tento obor posunout dopředu,“ dodal Nováček.

Zdroj: BVV

Autor

• (red)