Průzkum a technická analýza stokových sítí

MATERIÁLY STOKOVÝCH SÍTÍ

Beton
Betonová směs složená ze 3 frakcí tříděného kameniva, směsného cementu, přísady a příměsi jemných podílů. Beton pevnostní třídy C40/50 s vysokou odolností proti obrusu a proti agresivitě chemického prostředí stupně 5b.

Kamenina
Suroviny na výrobu kameniny jsou jíly, voda a šamoty (drobně mletý pálený jíl). Po vytvarování a sušení se hmota pálí při teplotě cca 1 200°C a vzniká monolitická hmota, která troubě propůjčuje vysokou mechanickou pevnost, otěruvzdornost, odolnost proti kyselinám a louhům s extrémními hodnotami pH.

PVC korugované
Kanalizační trubky jsou vyráběny z polyvinylchloridu (PVC), který neobsahuje změkčovadla.

HDPE korugované
Vysokotuhostní polyethylen (HDPE) je zdravotně nezávadný materiál a chemicky značne inertní. Pro zlepšení vlastností HDPE jsou přidávána různá aditiva a je možno takto získat výrobky s antistatickou úpravou.

Sklolaminát
Sklolaminátové trouby, označované také jako GRP - Glass Reinforced Pipes, se vyznačují vysokou pevností, stálostí a nízkou hmotností. Variabilní použití těchto komponent může vést ke zcela rozdílným vlastnostem a to i při stejné tloušťce stěny. Trouby ze skelných vláken vyztužené polyesterovými pryskyřicemi, které se vyrábí odstřeďováním a skládají se z kombinace materiálů:

• Polyesterové pryskyřice
• Skelných vláken (Ø vlákna je 10 – 14 mikrometrů)
• Plniva do velikosti zrna 1 mm (jemně mletý písek)

Sklolaminátové trouby se vyrábějí dvěmi základními technologiemi a to navíjením nebo odstředivým litím.

TECHNICKÁ BILANCE

V dnešní době dochází k dožívání a stárnutí stokových sítí z různých příčin, které jsou uvedeny dále. Proto je nezbytný jejich průzkum, údržba, oprava nebo obnova.

Příčiny poruch na stokových sítích

• Přirozené stárnutí materiálů
• Změna vlastností transportních medií
• Síranová koroze
• Použití nekvalitních stavebních materiálů
• Špatná kvalita práce
• Vnější vlivy

PRŮZKUM A VYHODNOCENÍ DAT

Kamerové průzkumy
Kontrola stavu stokových sítí se provádí za účelem posouzení naléhavosti, rozsahu oprav, obnovy a následně ke kontrole provedených oprav. V případě nutnosti kontroly se předem stanoví jak se má detailně provádět zjištění a posouzení stavu dle jednotlivých hledisek (stavební, hydraulické).

Kontrola u průlezných profilů je snadná. Spočívá v tom, že pracovník projde úseky s kamerou a vše pečlivě zaznamená. U neprůlezných profilů se používají tyto metody:

• Vizuální prohlídka (TV kamerou, zrcadlem)
• Měření deformací profilu potrubí
• Zjišťování stavu stěny trouby a dutin za ostěním pomocí georadarů
• Další zkoušky

Nejrozšířenějším způsobem průzkumu neprůlezných stokových sítí je vizuální prohlídka pomocí inspekčního systému. Tento systém se skládá z kamerového vozíku a inspekčního zařízení, které může být přenosné (obr. 1) nebo pevně zabudované v inspekčním voze. V případě potřeby je možné v inspekčním voze okamžitě vytisknou zvetšený snímek. Na základě těchto kamerových průzkumů se vyhodnotí stávající stav stokové sítě.

Dalším způsobem průzkumu stokových sítí je tzv. primární průzkum, který není tak dokonalý a podrobný jako předešlé dva. Tento průzkum se provádí kamerou umístěnou na teleskopické tyči (obr. 3 a 4), která se zasune do kanalizační šachty. Kamerou se zaznamenávají potřebná data a vše se pak vyhodnocuje.

Obr. 1 - Kamerový vozík se záznamovým zařízením ECO-Star-Elka 250

Nedílnou součástí těchto průzkumů je též polohopisný a především výškopisný popis kanalizačních šachet a to jak na povrchu tak i v podzemí. Tyto informace je nutné získat především v pohybově aktivním území, jedná se o poklesy terénu. A též tam, kde byla ztracena potřebná dokumentace.

Z toho vyplývá, že si údaje musíme změřit sami. K takovému měření je nejvýhodnější a nejrychlejší použít měřící aparaturu pracující na principu GPS nebo nivelační přístroj. Pomocí těchto přístrojů si zjistíme jak polohopisné tak výškopisné souřadnice daných objektů.

Obr. 2 - Průzkum pomocí šachtové kamery

Obr. 3 - Průzkum pomocí šachtové kamery

Popis a zatřídění poruch
Na základě kamerového průzkumu se provádí zatřídění poruch dle normy ČSN EN 13508-2 „Posuzování stavu venkovních systémů stokových sítí a kanalizačních přípojek“ – Část 2: Kódovací systém pro vizuální prohlídku a navrhne se nutnost a způsob sanace.

Metodika hodnoceni technického stavu stokové sítě
Na ústavu vodního hospodářství obcí byla zpracována metodika hodnocení technického stavu kanalizačních sítí. Metodika platí pro posuzování technického stavu venkovních systémů stokových sítí a kanalizačních přípojek. Platí pro systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek, které jsou provozovány především jako gravitační od místa, kde odpadní vody opouštějí budovu popř. dešťový svod ze střechy nebo kde vtékají do dešťové vpusti až po místo, kde vtékají do čistírny odpadních vod nebo vodního recipientu. Stoky a kanalizační přípojky pod budovami jsou do systému zahrnuty jen pokud nejsou součástí vnitřní kanalizace budovy.

Metodika používá kódovací systém pro popis stavu provedený vizuální kontrolou uvnitř stok a kanalizačních přípojek a ve vstupních a revizních šachtách. Případně může být tato metodika použita ve shodě s požadavky objednatele, i pro tlakové a podtlakové systémy.

Metodika hodnocení technického stavu kanalizační sítě je založena na zjednodušeném bodovém systému ohodnocení stavu potrubí se zatříděním do 5-ti kategorií (tab. 5). Metodika vychází z metody FMEA (Failure Modes Effects and Analysis).

Tab. 1 - Kategorie zatřídění stavu a objektů na stokové síti

Při posuzování stokové sítě je ideální rozdělit síť dle této metodiky na ucelené posuzované celky:

• kmenové stoky;
• uliční stoky přiléhající ke kmenovým stokám;
• šachty ve vybrané části stokové sítě;
• ostatní objekty;
• strojně-technologické části.

Pro posouzení jednotlivých vybraných částí stokové sítě jsou navrženy následující technické ukazatele (tab. 6), u nichž je stanoven postup jejich hodnocení.

Tab. 2 - Technické ukazatele stokových sítí

ZÁVĚR

Ze zákona Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změnách některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 76/2006 vyplývá, že do konce roku musí být zpracovány 10-ti leté plány rozvoje. Lze tedy konstatovat, že průzkum a následné vyhodnocení stokových sítí spolu bezpodmínečně souvisejí. Proto se musí neustále vyvíjet nové monitorovací systémy, které nám dovolí lépe a rychleji monitorovat stokové sítě. Z toho následně plyne i lepší informovanost o chování stokového systému a vytvoření základního sanačního plánu pomocí kterého budeme schopni navrhnou nejvhodnější sanační metodu a minimalizovat tak náklady na rekonstrukci stokových sítí. Stokové sítě přestávají správně plnit svou funkci a to především z důsledku svého staří. Již nyní je jasné, že se bude od roku 2010 muset postupně sanovat okolo 30 % stokových sítí.

Literatura
[1] MALANÍK, S., NOSEK, R., RACLAVSKÝ, J.: Kritéria pro výběr optimální strategie obnovy stokových sítí. 9. konference o bezvýkopových technologiích NO-DIG, Znojmo. 2004. p. 26-31.
[2] KLEPSATEL F., RACLAVSKÝ J.: Bezvýkopová výstavba a obnova podzemních vedení. JAGA GROUP, s.r.o., Bratislava 2007, s.90-95, ISBN 978-80-8076-053-3.
[3] HORÁK, M., HOŘÍNKOVÁ, L.: Čištění a průzkum stokových sítí, Inženýrské stavby, 2/2007, Jaga, ISSN:1335-0846, str. 38-39.
[4] HORÁK, M., MALANÍK, S., MIČÍN, J., MIFEK, R., RACLAVSKÝ, J.: Monitoring a sanace na poddolovaném území, NO-DIG 2/2007, ročník 13., ISSN: 1214-5033, str. 7-10.
[5] CHARAMZA, P.:, Sanace stokových sítí a kanalizačních přípojek -bakalářská práce

Recenzoval
Ing. Jaroslav Raclavský, Ph. D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí-vedoucí ústavu, Žižkova 17, 602 00 Brno , 541 147 726, [email protected]

SURVEY AND TECHNICAL ANALYSIS OF SEWAGE NETWORK
The main goal of this paper is to inform about the Survey and evaluation at the sewage networks. This theme is very important for a good function of Sewerage network .

Tento článek byl publikován na konferenci JUNIORSTAV 2009.

Autor

• Ing. Horák Marek