Nové štoly pod Táborem

• Foto

Stavbu kanalizačních štol v Táboře za Metrostav řídil stavbyvedoucí Ing. Martin Cimala a ve sdružení s firmou HOCHTIEF CZ nás zastupoval Ing. Lukáš Zelený.

„Naši raziči vyrubali v nepřetržitém provozu části dvou štol (malé foto), jejichž úseky dohromady měřily asi 450 m. Měly podkovovitý profil o velikosti 7–12 m² a vedly v hloubce od 7 do 25 m pod terénem (titulní foto). Bylo na nich sedm výhyben s rozšířeným profilem a dvě nejhlubší spadiště ze čtyř budovaných. Jedno mělo hloubku 24 m, druhé bylo hluboké 17 m,“ popsal práci divize 1 vedoucí provozu inženýrských sítí Jiří Růt.

Podle geologických poměrů na místě ražba probíhala buď Novou rakouskou tunelovací metodou, nebo se její zajištění provádělo LB výztuží a typizovanými pažnicemi UNION. „Projekt předpokládal práci v soudržnějších horninách, než ve kterých jsme se nakonec pohybovali,“ pokračoval Jiří Růt. „Kde to však geologie dovolila, používali jsme NRTM s primárním ostěním z příhradových rámů Bretex a dvojitých svařovaných sítí zastříkaných betonem. V hloubkách pod deset metrů jsme často pracovali s pomocí trhavin. Definitivní ostění bez hydroizolace potom vytvořila patnácticentimetrová vrstva železobetonu, vybudovaná pomocí posuvné, sedm metrů dlouhé formy.“

Podstatná část ražeb probíhala pod hustou obytnou zástavbou starou asi 200 let. Před započetím vlastních prací proto bylo nutné na stavbou dotčených domech provést pasportizaci. V průběhu výstavby potom podléhaly nepřetržitému monitoringu. Na základě měření otřesů divize 1 upravila i množství trhaviny na záběr a jeho délku tak, aby eliminovala vliv odstřelů na nemovitosti.

Zatímco spadiště dnes lemují žulové kvádry, které ve stěnách doplnily rozrážeče ze stejného materiálu, oba chodníčky i žlab kynety ve štolách pokryla keramická dlažba. Součástí díla divize 1 byla i výstavba retenční příčky s šoupaty, díky kterým bude možné regulovat odpouštění naakumulovaných dešťových vod při přívalových deštích. Kromě připojení dalších více než 2000 ekvivalentních obyvatel na kanalizační síť měla totiž stavba za úkol převést části průtoků odpadních a dešťových vod z Čekanic a Blanického předměstí do čistírny odpadních vod Na Mělké a vytvořit retenční prostor pro akumulaci odpadních a dešťových vod s objemem 4190 m³.

Autor

• Metrostav a.s.