Mnoho vlastníků nemovitosti či stavebních parcel řeší otázku napojení na inženýrskou síť. S touto situací se vlastník setká například při nově vybudované kanalizaci či vodovodu nebo když se rozhodne změnit účel stavby, kterou do té doby využíval pouze rekreačně. Jaký je postup pro tyto případy, popisuje na příkladě vodovodní přípojky Aleš Zapletal ze stavební společnosti INSTA CZ, která se zabývá provozováním vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu.
Začíná to projektovou dokumentací
Prvním krokem je zpracování projektové dokumentace pro přípojku, která zpravidla podléhá stavebnímu povolení od příslušného stavebního úřadu. Tuto dokumentaci musí vypracovat, nebo alespoň ověřit autorizovaný projektant. Ve většině případů si příslušný projektant vyžádá potřebné podklady ke zpracování projektové dokumentace vodovodní nebo kanalizační přípojky, ze kterých zjistí, s čím je nutné při realizaci stavby počítat. Vodovodní nebo kanalizační síť, na kterou se plánuje zájemce napojit, musí být řádně zkolaudována a zprovozněna. U nově vybudovaných vodovodních řadů musí být síť řádně zkolaudovaná, čemuž předchází proplach, dezinfekce a rozbor kvality distribuované vody.
Souhlas správce inženýrských sítí
Další cesta zájemce o přípojku vede za správci příslušných inženýrských sítí. Od nich si vyžádá vyjádření a souhlas k technickému řešení. Špatně navržená a následně zrealizovaná přípojka může způsobovat provozovateli potíže a může být zdrojem poruch na síti. Proto je schválení projektu vyžadováno od správců všech inženýrských sítí, které potenciálně stavba ovlivní. Rovněž je nutný souhlas všech dotčených vlastníků, které stavba přípojky zasáhne. Získání souhlasu může být časově náročnější, proto by s tím měl každý zájemce o stavbu dostatečně včas počítat.
Stavba přípojky
Po schválení projektové dokumentace a vydání stavebního souhlasu je možné přistoupit k samotné realizaci přípojky. V nákladech je přitom nutné počítat jak s cenou za materiál (u vodovodu se jedná o uzavírací ventil, vlastní potrubí přípojky, šroubení a vodoměrné sestavy, přičemž vodoměr je vlastníka vodovodu – obce nebo provozovatelské firmy), tak se zemními pracemi. Jejich náročnost se liší podle délky výkopu a podle charakteru půdy (zpevněná, dlážděná či travnatá plocha). Zemní práce, u nichž si provozovatel sítě neklade podmínku na realizaci přípojky, si zpravidla zájemce může uskutečnit svépomoci.
Netypické situace
Při napojení na vodovodní nebo kanalizační řad se můžeme setkat s mnoha obtížnými situacemi. Častým problémem bývá křížení více inženýrských síti v plánovaném místě napojení a s tím spojená otázka, kam osadit navrtávací pás nebo vysadit kanalizační odbočku. Rovněž se doporučuje při stavbě kanalizačních přípojek vytvořit tzv. inspekční šachtičku, která se hodí zejména v případě poruchy s odváděním odpadních vod, ale i při preventivním čištění.
Dalším problémem může být také nedostatečný tlak ve vodovodní síti, se kterým by měli potenciálně počítat zejména vlastníci rekreačních chat na odlehlejších a nedostupnějších místech v kopcovitém terénu.
Závěrečná kontrola přípojky
Posledním krokem je přivolání zástupce provozovatele vodovodu, který zkontroluje a převezme přípojku před zásypem. Poté již nic nebrání jejímu zasypání, uzavření řádné smlouvy s provozovatelem a užívání nově dodávané pitné vody nebo možnosti vypouštět splaškové vody do kanalizace.
Jak se připojit na inženýrskou síť? (284x)
Stav vodovodů pohledem z praxe (4 b.)
